Planeta X

Za hranicí pozorované sluneční soustavy mohou stále existovat tělesa, která zásadním způsobem ovlivňují běh soustavy a která zůstávají skryta.

I relativně malá tělesa mohou – v důsledku velké vzdálensti – významně vychylovat těžiště  soustavy a tím ovlivňovat pohyb ostatních těles, sluneční aktivitu apod.

Úvod

Odhadované periody

Za poslední dvě století byla provedena celá řada odhadů pro možnou planetu X. Odhady obvykle vychází z výpočtu poruch drah vnějších planet nebo komet.

        160-300 let

164.8 let: W.H.Pickering (1928), 188 let: W.H.Pickering, "Planeta T" (1931)

209.2 let: W.H,Pickering, "Planeta O" (po revizi, 1928)    

217.4 let: Le Verrier (1847), 217.8 let: A.S.Guliev (1986)

251 let: C.Powell (po revizi, 1987), 251.3 let: R.M.Stewart, Crommelin (1930)

272.2 let: T.J.J. See, "Oceanus" (1904),275 let: Si (1904), 282 let: Lowell (1915)

292 let: Gaillot (po revizi, 1909), 299 let: Lovell (1915)

        300-400 let

302 let: Gaillot (original, 1905), 302 let: C.Flammarion

310-330 let: Dr.T.Grigull, "Hades" (po revizi, 1902), 317-318 let: H.E.Lau      

322 let: G.Dallet (1901), 327 let: Lowwell's "Planet X"

336 let: W.H.Pickering, "Planeta S" (1931), 336 let: Seidelman S1 (1971)

337-426 let: A.S.Guliev (1986), 360 let: Dr.T.Grigull, "Hades" (1902)

373.5 let: W.H,Pickering, "Planeta O" (original 1909), 375 let: D.Todd (1877)

        400-600 let

409.1 let: W.H,Pickering , "Planeta O" (po revizi 1919)    

420 let: T.J.J. See , "Trans-Oceanus" (1904)

464 let: Brudy (1972), 465 let: Gaillot (original, 1905)    ¨

494 let: C.Powell (1986), 505 let: Stephen Lowe

523.5 let: H.H.Kitzinger (original 1954, revize K.Schute)

536.1 let: Gaillot (po 1.revizi, 1909) 

556.6 let: W.H.Pickering, "Planet P" (po revizi, 1928)

594 let: H.E.Lau,                             

        600-800 let

608 let: H.E.Lau, 610 let: T.J.J. See (1904)

650 let: Lowell (2.trans-neptunovska),  650 let: H.H.Kitzinger  (po revizi 1957)

656 let: W.H.Pickering , "Planet P" (po revizi 1931)

656 let: Seidelman P1,P2 (1971)

675.7 let: H.H.Kitzinger  (po 2. revizi, 1957), 675.7 let: K.Schute (8 komet,1950)

677 let: F.M.E.Sevin , "Transpluto" (1946),

685.8 let: F.M.E.Sevin, "Transpluto" (po revizi, 1946)

700 let: Witmire,Matese (1987)                       

758 let (685-830 let) Feitzinger a Neuhasser (analýza komet, 83±5.3 AU)

        >800 let

860 years: T.Landscheidt, "Transpluton"              

1000 let: Forbes (1900),   1019 let B.Harrington (†1993)

1030-1190 let: A.S.Guliev (1986), 1066 let: Forbes (1887)

1400 let: W.H.Pickering , "Planet P"-original

3600 let: Sitchin (vybájená Sumerská "Marduk-Nibiru")

5200 let: Forbes (1900)

Kuiperův pás

Kuiperův pás (30-100 AU) planetek (tzv. objektů KBO)  je možné rozdělit na dvě částí - vnitřní 32-36 AU (180-220 let) a vnější 42-46 AU (270-320 let).

Za hranicí 100 AU nebyl nalezen žádný objekt.

Ø  Adrian Brunini a Mario Melita se tento jev pokusili vysvětlit (r.2002, za pomocí počítačové simulace) existencí planety X (o velikosti Marsu) ve vzdálenosti cca 60 AU (viz tzv. Kuiperův sráz, t.j. výrazný pokles počtu těles v pásmu 44-50 AU).

Ø  Podle Jacksona a Killlena neexistuje v pásmu 40-75 AU určitě planeta s hmotností větší než 5M_Země (jinak by se projevila v perturbacích Neptuna…).

Ø  Uvažuje se, že kometa 2000 CR105 (pozorovaná ve vzdálenosti 53 AU) je vystavena gravitačnímu vlivu neznámého tělesa (velikosti Měsíce až Marsu, ve vzdálenosti cca 66 AU).

Vzory

V některých planetárních konfiguracích lze odhadovat polohu  případné planety X .

Např. přímka do které se planety zarovnávají  v letech 719.29, 1147.48, 1575.66 (viz Planetární vzory) se zvolna stáčí s periodou přibližně 4420 let.

Během synodické periody J-U se přímka J-U natočí o cca 59.189˚, tj. za B= 428.18 let o 34.884˚. Celý oběh odtud vychází B* 360˚/34.884˚ = 4418.8 let.

Protože synchronizační úhel ω nemusí být jen 0˚, lze dedukovat i jiné periody:

Do hodnot, které byly odvozeny jen z poloh planet Jupiter a Uran zapadá přesně i perioda planety Neptun.

Ø  4200 let: perturbace planet Uran-Neptun, (U,N/2) = 4233 let

Ø  4320 let: Hinduistický-Babylónský základní cyklus (2*2160 let)

Ø  4400 let: 4 násobek cyklu přepólování v sluneční aktivitě (Charvátová)

Ø  4448 let: Staceyův cyklus

Povšimněme si také, že pokusy o aproximaci pohybu vnějších planet 180-ti letou nebo 320-ti letou periodou

vedou ke stejnému  úskalí:

Ø  ( (U,N), 9 (J,S))  = (171.44, 9 *19.86)  = (171.44, 178.74) =  4200 let

Ø  (16 (J,S), 2(U,N)) = (16 *19.86 , 171.44) = (317.76,342.88) =   4300 let

Dráha s 390-ti letou periodou

Konfigurace

Pokusme se proložit planetární vzory let 719.29, 1147.48 a 1575.66  kruhovou drahou s přibližně 390-ti letou periodou.

Výpočtem (podle Bretagnon heliocentric VSOP82) vychází  perioda 387.3 let (s longitudou cca 157.3˚ pro epochu 2451543.5), tj. dráha v cca. 53 AU (53.1 AU-53.2 AU).

Taková planeta X  by měla v pozorovaných  konfiguracích následující délky L_x:

12.4.719                                               16.6.1147                                            17.8.1575

Taková planeta by měla v letech 2008-2012 následující longitudy

(Bretagnon heliocentric VSOP87) 

Theodor Landscheidt přiřadil „supersekulárnímu“ cyklu sluneční aktivity periodu 391 let.

Mayská planeta?

See Planeta X a Mayové.

Pickeringova planeta?

Americký astronom William Henry Pickering (1858-1938) předpověděl r. 1908 planetu s periodou 373 let (51.9 AU, longituda 105˚). Později  (r.1919) modifikoval její periodu na 409.1 let. Pluto bylo v r.1930 objeveno na longitudě 108.5˚, longituda Pickeringovy planety pro rok 1930 byla 102.6˚ (longituda počítaná Percivalem Lowellem činila 102.7˚), viz Hypotetické planety (Paul Schlytter).

Planeta X s periodou 387.3 byla r. 1930,00(1929 Dec 29) na longitudě cca 92.2˚

(L_J: 72,8˚,L_S:274,8˚,L_U: 17,9˚,L_N:152,3˚, L_X: 92,2˚), tj.cca10˚ od místa počítaného Pickeringem i Lowelem.

Nebyla Pickeringova planeta (ve stínu Pluta) přehléduta?

Minimální interakce

Protože X/N ~ 7/3 resp. X/U ~ 14/3 opakují se pozice po 7-mi resp. 14-ti konfiguracích.

Ø  Při průchodu X poblíž Uranu je Uran v přísluní, např. r.1630 (àpočátek Maunderova minima?)

Ø  Při průchodu X poblíž Neptunu je Neptun v přísluní, např. r.1879 (àpočátek sestupu k minimu)

Uran

Uran blízko přísluní:

1630,89 J:346,51 S:219,17 U:166,57 N:218,02 X:174,22 1630 Nov 20 

1713,77 J:341,21 S:151,75 U:161,28 N: 38,86 X:251,25 1713 Oct 5 

1796,64 J:335,98 S: 84,56 U:156,04 N:220,11 X:328,28 1796 Aug 19 

1879,52 J:330,79 S: 17,72 U:150,85 N: 41,03 X: 45,31 1879 Jul 5 

1962,39 J:325,65 S:310,78 U:145,71 N:222,21 X:122,34 1962 May 20 

2045,26 J:320,55 S:243,28 U:140,63 N: 43,19 X:199,37 2045 Apr 3 

2128,14 J:315,55 S:175,48 U:135,60 N:224,30 H:276,40 2128 Feb 17 

2211,01 J:310,57 S:108,12 U:130,63 N: 45,36 H:353,43 2211 Jan 2 

20.11.1630                                                          05.10.1713                                          19.08.1796

Neptun

Neptun blízko přísluní:

1548,02 J:351,82 S:286,46 U:171,90 N: 36,70 X: 97,18 1547 Dec 27 

1713,77 J:341,21 S:151,75 U:161,28 N: 38,86 X:251,25 1713 Oct 5 

1879,52 J:330,79 S: 17,72 U:150,85 N: 41,03 X: 45,31 1879 Jul 5 

2045,26 J:320,57 S:243,29 U:140,63 N: 43,19 X:199,37 2045 Apr 3 

2211,01 J:310,58 S:108,13 U:130,63 N: 45,36 X:353,43 2211 Jan 2 

2376,76 J:300,83 S:335,07 U:120,87 N: 47,52 X:147,49 2376 Oct 2 

2542,51 J:291,23 S:199,49 U:111,31 N: 49,69 X:301,55 2542 Jul 2 

2708,26 J:281,87 S: 65,10 U:101,96 N: 51,85 X: 95,61 2708 Apr 1 

27.12.1547                                          05.10.1713                                          05.06.1879          

Planetární vzory

Členění na 7 dílů vede v případě periody X=387.3 let k hodnotě X/7 = 55.33 let, tj. cca polovině periody 110.5 let,  viz Planetární vzory

Rezonance s vnějšími planetami

Pro synodické periody platí přibližně následující vztahy.

a/ 3-těles

Ø  pro (N,X) = 286.77 let (~24J) a (U,N)=171.44 let:      

Odtud rezonance 3/U–8/N+5/X = 0; přesně platí pro periodu X=389.2 let. 

Ø  pro (N,X) = 286.77 let (~24J) a (S,N)= 35.87 let (~3J, Brucknerova perioda):    

Odtud rezonance 1/S–9/N+8/X = 0; přesně platí pro periodu X=387.0 let.

b/ 4-těles

Ø  pro (U,X) = 107.30 let a (S,N)=35.87 let:     

Odtud rezonance 1/S–3/U –1/N+3/X = 0; přesně platí pro periodu X=383.3 let.

Ø  pro (S,X) = 31.88 let  a (J,N)=12.78 let:        

Odtud rezonance 2/J–5/S –2/N+5/X = 0; přesně platí pro periodu X=376.8 let.

Perioda rezonance R2 vychází příliš nízká, ale rezonance  – v období, pro která existuje spolehlivá pozorování Neptuna – je v délkách planet celkem uspokojivě splněna:

(Bretagnon heliocentric VSOP87) 

(Hodnota X=387.3 let ~ H/6 = 2318.1 let/6 = 386.4 let, 1/H = 1/J-3/S+1/U+1/N, viz Stabilní rezonance)

Upřesnění polohy

Hodnoty rezonance počítané ze vztahů 3/U–8/N+5/X = 0 a 1/S–9/N+8/X = 0 se liší od hodnot odvozených z kruhové dráhy planety.

Odchylky vypočítáme podle vztahů :

(Bretagnon heliocentric VSOP87) 

Odtud (za předpokladu respektování rezonancí) by tedy planeta např. v r.2010 mohla být očekávána na longitudě 163.8˚÷164.2˚ (místo 166.6˚), tj. c. 164.0˚± 0.2˚.

(Tj. 3*L_U –8*L_N +5*L_x  = 3*356˚ –8*326˚ +5*164˚ ~ 0˚, resp.1*L_S –9*L_N +8*L_x  = 1*178˚ –9*326˚ +8*164˚ ~ 0˚)

Transneptunovské planetky

Obdobně jako existují obsazené dráhy před Jupiterem (viz Působení Jupitera) s poměrem q=A/N =2/3 (Hilda) a q= 3/4 (Thule), očekáváme hustěji obsazené dráhy před planetou X v obdobných poměrech. Z rozpětí X= 380-400 vychází hodnoty:

(Na diagramech Kuiperova pásu nejsou tělesa rozložena rovnoměrně. Zhuštění v opozici k planetě X?).